Připomínky k novele zákona 359/1999 Sb.
My, členové občanského sdružení Filadelfie – Přístav Oldřichovice, jehož posláním je podpora náhradní rodinné péče, oceňujeme snahu MPSV a dalších transformovat současný nevyhovující stav v oblasti péče o ohrožené děti. K navrhovanému znění výše uvedeného zákona však máme jednu zásadní připomínku:
§ 47v, odst. g) ustanovení, že počet dětí svěřených mu současně do pěstounské péče nesmí být vyšší než 3 děti, s výjimkou případů, kdy jsou pěstounovi svěřeny do pěstounské péče po přechodnou dobu sourozenci.
Tento paragraf považujeme za zbytečný, diskriminující a v konečném důsledku škodící právě těm, jimž by měl pomáhat, totiž ohroženým dětem. Pokud už předkladatel vidí z nějakého důvodu za potřebné snižovat počet dětí v pěstounských rodinách, měl by tak učinit pouze formou doporučení, nikoli striktního omezení. V krajním případě bychom ještě pochopili omezení počtu dětí na 6, ale rozhodně ne na 3.
Zdůvodnění:
1. Naše zkušenosti ukazují, že jsou rodiče, kteří nezvládají výchovu ani jednoho dítěte. Ale známe i spoustu dalších, kteří naprosto bravurně zvládají výchovu 6, 8 i více dětí. A jak dětem, tak i rodičům to vyhovuje a nikdo tím netrpí. Navrhovaná novela zcela potírá individualitu jednotlivých pěstounů.
2. Za zásadní však považujeme naše oprávněné obavy, že při uplatňování tohoto zákona v praxi bude často docházet k tomu, že než by se dítě svěřilo do pěstounské péče v rodině, která už má 3 děti, raději bude ponecháno v ústavu. Tento sporný paragraf pak způsobí, že celá dobře míněná novela zákona se obrátí proti těm, jimž má nejvíce pomoci, totiž proti tisícům dětí v ústavech. „Prvořadý zájem o blaho dítěte“ tak zůstane pouhou proklamací.
3. Z toho vyplývají i naše obavy, že po přijetí tohoto omezení počet dětí v ústavech neklesne, ale naopak stoupne, neboť nevíme o tom, že by řada potenciálních pěstounů čekala jen na okamžik, kdy bude tento zákon přijat. Obáváme se, že ani plošná reklamní kampaň, ani finanční motivace tento trend nezvrátí, byť jsou to kroky správným směrem. Přijetí nového dítěte je velmi závažný krok v životě rodiny a rozhodne se k němu jen málo z nich. Rozhodně to není a nebude masová záležitost, i když bychom si to velice přáli.
4. Kategoricky se ohrazujeme proti tvrzení v důvodové zprávě, že „Vysoký počet dětí v jedné pěstounské rodině z psychologického hlediska ve svých důsledcích stírá rozdíl mezi náhradní rodinnou péčí a péčí v zařízení, což není žádoucí.“ Toto tvrzení degraduje celoživotní úsilí mnoha velkých pěstounských rodin, které pomohly velkému počtu ústavních dětí zásadně změnit jejich život k lepšímu. Podle tohoto tvrzení však tyto děti mohly klidně zůstat v ústavu a vyšlo by to nastejno. Tímto přístupem předkladatele jsme opravdu konsternováni.
5. Uvedené zdůvodnění považujeme za nepravdivé i z toho důvodu, že podle něj většina lidstva vyrostla a žije de facto v ústavních podmínkách, neboť málopočetné rodiny s jedním až třemi dětmi jsou fenoménem jen posledních několika málo desítek let a navíc jen v malé části světa.
6. Jsme přesvědčeni, že je chybou přebírat nekriticky zahraniční vzory. Domníváme se, že naše republika má v oblasti NRP řadu odborníků evropského i světového formátu. Např. dlouhodobá odborná studie MUDr. Matějčka jasně dokládá, že pěstounská péče má oproti ústavní péči nesporná a zásadní pozitiva, i když je v rodině více dětí.
7. V důvodové zprávě postrádáme konkrétní odkazy na ty studie, na základě kterých předkladatel navrhuje tak fatální zásah do života pěstounských rodin. Také trváme na tom, že takovému radikálnímu omezení musí předcházet odborná studie z našeho, tedy českého prostředí, která by dokazovala, že děti ve větších rodinách trpí ústavní deprivací stejně jako děti v dětských domovech.
8. Mezi klíčová pozitiva náhradní rodiny patří to, že děti v ní mohou naplnit svou základní potřebu, totiž pocit jistoty a bezpečí a také potřebu identifikovat se se svou rodinou. Jsme přesvědčeni, že tyto potřeby jsou naplněny i v případě většího počtu dětí v rodině, naopak nejsou naplněny v ústavním prostředí, i kdyby tam byly jen tři děti. Z návrhu zákona i z důvodové zprávy máme dojem, že jde o naprosté nepochopení zásadního rozdílu mezi ústavní a pěstounskou péčí.
9. V našem sdružení se snažíme o to, aby co nejvíce dětí mohlo přejít z ústavní péče do náhradní rodiny. Za tímto účelem jsme dosud postavili 5 velkých domů pro začínající pěstouny s cílem, aby si mohli vzít více dětí (cca 6) do své péče. Tyto naše projekty získaly několik ocenění a podpořilo je i MPSV nemalou částkou 3 mil. Kč. Pokud by byl přijat návrh zákona v současné podobě, došlo by k paradoxní situaci, že totéž ministerstvo by nyní zabránilo naplnění cíle těchto projektů a tyto domy by zůstaly z poloviny nevyužity. (To, že by se například do jednoho domu nastěhovaly třeba dvě rodiny, je vzhledem k jejich vnitřní dispozici naprosto nereálné.)
Závěr: Na základě všech výše uvedených důvodů navrhujeme tři varianty řešení:
1. § 47v odst. g) zrušit.
2. Zvýšit limit na 6 dětí.
3. Dát větší kompetence pracovníkům, kteří budou zodpovídat za individuální posouzení žadatelů o pěstounskou péči. Tito pracovníci mohou být vázáni metodickým doporučením ohledně optimálního počtu dětí v náhradní rodině.
Bruno Heider Ivo Sysala Petr Walach
vedoucí střediska zástupce vedoucího člen výboru
V Třinci dne 9.3.2011
Související dokumenty si můžete stáhnout zde:
Začátkem listopadu 2010 se v tisku stále více mluví o záměru vlády zřídit status Profesionálních pěstounů.
Mě přinesl čáp
Znáte ten fantastický pocit, když se něco hezkého podaří a vy chodíte a usmíváte se na celý svět? Přesně tak jsem se cítila já, když jsem se dozvěděla, že DVD s filmem Mě přinesl čáp, míří mezi natěšené diváky.
Neuplynul ani rok, kdy jsem psala první rozhovor s režisérem filmu ....
Odměna pěstouna ve zvláštních případech.
Stanovisko Ministerstva práce a soc. věcí k odměnám pěstounů. Oficiální dopis z března 2010 najdete zde.
H.P.
Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011
Profesionální a dobře fungující systém péče o ohrožené děti je prioritou Národního akčního plánu k transformaci a sjednocení péče o ohrožené děti na období 2009-2011 (NAP). Plánem se průběžně zabývá a jeho plnění hodnotí mezirezortní skupina expertů koordinovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky (MPSV). Na posledním jednání 3. února 2010 představil zástupce firmy Heuréka CZ, spol. s r.o. (vítěz veřejné zakázky) Analýzu systému péče o ohrožené děti, která je první fází NAP. Pro to, aby analýza měla vypovídací hodnotu, je třeba nasbírat data od všech zainteresovaných stran, včetně pracovníků, kteří v dané oblasti působí.
V České republice žije přibližně 20 tisíc dětí v dětských domovech, ústavech sociální péče, kojeneckých ústavech, diagnostických a výchovných ústavech a 580 tisíc v tzv. neúplných rodinách, které se snadno stávají disfunkčními. Příčiny ohrožení dětí mají původ především v rodinném zázemí. I z toho důvodu bude transformace péče o ohrožené děti zaměřena nejen děti, ale zejména na rodiny, které neplní své základní funkce.
K tomu je potřeba důkladně zmapovat současné nastavení i probíhající změny stavu podmínek, procesů a služeb, legislativy a finančních toků v této oblasti. MPSV by proto chtělo využít speciální monitorovací interaktivní webový portál, který má fungovat na principu sociální sítě a má sloužit zejména pro komunikaci o systému péče o ohrožené děti. Cílem tohoto projektu je získat zpětnou vazbu od pracovníků, kterých se daná oblast týká, z ministerstev, oddělení sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), dětských domovů, neziskových organizací a dalších institucí. V programu Portfolionet by součástí portálu od května 2010 měly být různé ankety a diskuse, kde se budou moci pracovníci vyjádřit a uvést nové podněty k postupu transformace.
Současně se sběrem dat o jednotlivých bodech transformace jednají pracovní skupiny. Zabývají se výživným, metodikou práce s ohroženými dětmi a rodinami, náhradní rodinnou péčí a dalším. Na meziresortní bázi řeší MPSV například přípravu koncepce Dětských center s Ministerstvem zdravotnictví a spuštění systému včasné intervence s Ministerstvem vnitra. Dětská centra představují systém komplexní péče nejen o ohrožené děti, ale o celé rodiny ve formě zdravotnické a sociální pomoci, poradenství, terapií sociálně právní ochrany či vzdělávání. Systém včasné intervence má fungovat především na místní úrovni a jeho cílem je prevence dětské kriminality. Oba projekty mají pomáhat ohroženým dětem a jejich rodinám předcházet krizovým situacím, popřípadě je řešit.
V poslední době se v České republice lépe než dříve daří umisťovat děti mimo státní ústavy. V roce 2008 mělo alespoň jedno dítě v pěstounské péči 5 178 rodin, osvojeno bylo 542 dětí a 11 402 dětí bylo svěřeno do péče jiných občanů než rodičů.
NAP definuje klíčové principy, které jsou nutné pro zvýšení kvality péče o ohrožené děti. Jedná se o preferenci péče o děti v rodinném prostředí před péčí ústavní, prohloubení preventivní práce s ohroženými rodinami a snížení počtu dětí odejmutých z péče rodičů, individuální přístup a aktivnější zapojení rodin a dětí do řešení jejich situace. Na plnění plánu se podílí všechny složky systému bez ohledu na rezort, který je za danou oblast odpovědný. V NAP týmu jsou kromě odborníků z MPSV také experti z ministerstev vnitra, školství mládeže a tělovýchovy, spravedlnosti, pro místní rozvoj, zdravotnictví, zahraničích věcí a pro lidská práva a menšiny. Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011 naleznete na http://www.mpsv.cz/files/clanky/7710/Narodni_akcni_plan.pdf.
